Seznam úprav a současný provoz vozů řady Bt

V loňském roce jsem rozepsal text, zaměřený na tyto dnes prakticky nejstarší provozované vozy u Českých drah. Ten jsem ale nedokončil a byla by škoda, kdyby měl text i nadále zůstat neveřejný a nedokončen. Vozy z let 1972 – 1975 totiž z českých kolejí tiše mizí a tento text, zachycující jedno z posledních provozních období těchto vozů, může být za pár let další z mnoha připomínek časů, které se už nikdy nevrátí. A mě třeba i mrzí, že podobně obsáhlý text nevznikal před dvaceti lety, kdy v provozu končily známé „osmidveřáky“ řady Bai, které byly v téže době paradoxně mírně mladší, než současná (byť modernizovaná) „Bétéčka“ a snad i jediné, co s tím mohu udělat, je zpracovat podobný text alespoň dnes, když se blíží konec jiné, téměř padesát let staré řady osobních vozů.

Pro začátek doplním, že některé pojmy použité v textu lze objasnit pomocí tohoto slovníčku.

První dva vozy řady Bai byly v Moravskoslezské vagónce Studénka vyrobeny v roce 1969, šlo o odvozeninu z tehdy dodávaných vozů řady Baim pro Československé dráhy, které složily jako přípojné vozy k motorovým vozům řady M296. V roce 1972 byla zahájena sériová výroba vozů Bai, které se od zmíněných prototypů odlišovaly například v jiném a nejspíše i běžnějším tvaru skříně. Do roku 1975 se jich vyrobilo 527 a doplnily tak početnou řadu jiných vozů Bai, vyráběnou v maďarské vagónce MVG Győr. V průběhu let se tyto vozy vyskytly nejen na regionálních vlacích, ale také na rychlících, neboť na tehdejší poměry byl interiér těchto vozů relativně komfortní. Postupem času se vozy staly předmětem mnoha úprav či modernizací a jejich poslední provozní označení bylo Bt278. Jedná se o klasické čtyřnápravové osobní vozy délky 24,5 metru, s interiérem s tzv. velkoprostorovým uspořádáním sedadel. Ten se skládá ze dvou oddílů s pěti a šesti „čtyřkami“ na obou stranách, které rozděluje chodbička. Na obou představcích je vždy jedna toaleta a jedna umývárna.

Vůz Bt 508 v roce 2010 v Praze, autor THHO. Fotografie pochází ze serveru vagonweb.cz.
Interiér vozu Bt, autor manil. Fotografie pochází ze serveru vagonweb.cz.

První pokus o modernizaci se objevil již v roce 1992, kdy byl vůz čísla 420 pokusně a poměrně výrazně zmodernizován v ŽOS Česká Lípa – vozu byla doplněna rychlíková brzda, CZE a byl také kompletně přestavěn interiér, což si následně vynutilo úpravu označení vozu na řadu Btee s intervalem 21-39. Ačkoliv se, dle mého názoru, modernizace vydařila, vůz zůstal osamocen. V 1993 byl předán na Slovensko a v okolí Žiliny skončila jeho provozní kariéra někdy po roce 2010.

Interiér modernizovaného vozu řady Btee, autor Marek Bičan. Fotografie pochází ze serveru vagonweb.cz.

O deset let později, v roce 2002, byla provedena další, ale tentokrát jen drobná úprava – v jednom voze byla část sedadel nahrazena držáky na jízdní kola. Upravený vůz, přeznačený na řadu Bdt252, umožňoval přepravu až 16 jízdních kol a ačkoliv zůstal osamocen, v průběhu let byly mírně odlišně upraveny další vozy řady Bt.

Nepovedená, avšak vlastní fotka tehdy ještě provozního vozu řady Bdt252 v roce 2012 v Ostravě. Foto autor.

V roce 2004 se rozběhly úpravy, které měly za následek zrušení dnes již často nepoužívané umývárny a její náhradu prostorem pro vlakovou četu. Té tak vznikla malá místnost pro zpracování vlakové dokumentace a pro trávení soukromého odpočinku ve chvílích volna. Úprava klasických vozů řady Bt nesla označení Bt283 a probíhala až do roku 2011. Během sedmi let bylo takto upraveno celkem 137 vozů, z nichž některé byly upraveny dále (viz níže).

Musím se přiznat, že výhodám CZE v případě těchto vozů asi příliš nerozumím, v brněnskému depu ale byli přesvědčeni, že to své dobré důvody má. V letech 2005 – 2008 totiž došlo u několika vozů řady Bt a Bt283 k úpravám, spočívajícím v dosazení právě tohoto zařízení. Upravené vozy byly poté přeznačeny na řadu Btee, konkrétně Btee284 a Btee285, bohužel bez jakýchkoliv úprav interiéru. U CZE to ale neskončilo – o něco praktičtějšího cyklovozu, než bylo řešení popsané výše, se dalo dosáhnout zrušením další umývárny a osmi míst k sezení. Ve voze tak vznikl prostor pro přepravu osmi jízdních kol a také pro čtyři osoby, sedící na sklopných sedačkách v tomto prostoru v případě, že nebude celý obsazen jízdními koly. Tyto vozy nesou označení Bdtee286 a Bdtee287 a spolu s jejich odvozeninou bez CZE jsou právě těmi deriváty řady Bt, které jsou dodnes v pravidelném provozu. O tom pojednává následující odstavec textu.

Vůz Bt s CZE, tedy řada Btee, ještě v období testovacího provozu v Brně v roce 2007, autor manil. Fotografie pochází ze serveru vagonweb.cz.

K obdobným úpravám došlo i v ostravském a děčínském depu, avšak bez doplnění CZE. Stalo se tak v letech 2007, 2008, a poté ještě v letech 2011 a 2012, kdy došlo k úpravě jednoho Bt a šesti, čtyř a poté dalších sedmi Bt283 na řady Bdt261 a Bdt262. Opět se jednalo o zrušení jedné umývárny a osmi míst k sezení, takto upravené vozy umožňovaly přepravu osmi jízdních kol a v případě řady Bdt262 byl ve voze umístěn i služební oddíl, který ve vozech zůstal z předchozí úpravy z řady Bt278 na řadu Bt283.

Aktuální vzhled vozů řady Bdt262, autor Jan Krehl. Fotografie pochází ze serveru vagonweb.cz.
Finální řešení interiéru uzpůsobeného pro přepravu jízdních kol, autor pd. Fotografie pochází ze serveru vagonweb.cz.

V roce 2008 pak došlo ještě k drobným úpravám tří vozů řady
Bt a jednoho Bt283, konkrétně šlo o úpravu napájecího napětí z běžných 3000 V na 1500 V, což umožňovalo tyto vozy provozovat na trati Tábor – Bechyně, kde je toto napětí využíváno. Zajímavé je, že všechny čtyři vozy nesly označení Bt288, vůz se služebním oddílem se tedy oproti ostatním vozům v označení neodlišoval.

V průběhu let pak probíhaly různé další úpravy podobného charakteru, tedy další Bdt262, další Bdtee286, došlo dokonce i k postupnému zániku vozů Btee284 a Bdt261, kdy obě řady vozů byly upraveny na vozy uvedené v předchozím řádku. Osud klasických Bt se začal naplňovat v roce 2014, v srpnu byl na Plzeňsku vypraven poslední vůz řady Bt278 do provozu s cestujícími. Mírně upravená řada Bt283 vydržela v provozu o rok déle a několik zástupců těchto řad je naštěstí zachováno pro nostalgické jízdy, ačkoliv v praxi jsou vozy již několik let odstaveny ve stavu, v jakém byl jejich pravidelný provoz ukončen. Zrušen byl i jediný zástupce řady Bdt252, jeden vůz řady Bdt262 a poslední zástupci řady Btee285 se již v pravidelném provozu také nevyskytují.

Současná situace (květen 2019) vypadá takto:

  • 3x Btee285 (do pravidelného provozu nejsou nasazovány)
  • 1x Bdt252 (trvale odstaven v České Třebové)
  • 1x Bt288 (zachován pro nostalgické účely)
  • 2x Bt288 (zachovány pro nostalgické účely)
  • 4x Bt288 (zachovány pro nostalgické účely)
  • 18x Bdt262
  • 12x Bdtee286
  • 7x Bdtee287

V provozu jsou již tedy pouze tučně uvedené řady vozů, upravené pro přepravu jízdních kol. Obě řady se služebním oddílem se v provozu drží právě díky své multifunkčnosti, neboť v tuto chvíli není vozů, které by je zastoupily. Poslední uvedená řada je pak ve větší míře v provozu pouze po určitou část roku.

Vozy Bdt262 jsou v provozu v domovských stanicích Bohumín a Olomouc. V Olomouci bývá šest vozů nasazováno na vlaky Přerov – Bohumín, Nezamyslice – Přerov – Olomouc, o víkendu Přerov – Vsetín a zajímavé je působení i na páteřní lince kraje, Nezamyslice – Prostějov – Olomouc – Šumperk – Kouty nad Desnou. Jeden další vůz je pak nasazován v pracovní dny na odpolední vlak Olomouc – Uničov – Šumperk, v čele s lokomotivou řady 754, který se následující pracovní den časně ráno vrací po stejné trati zpět do Olomouce. Šestice bohumínských vozů téže řady je pak nasazena s výjimkou Vsetína a Uničova na prakticky stejné trasy, jako olomoucké vozy. Zajímavostí je pak jeden pár vlaků v pracovní dny odpoledne v trase Bohumín – Český Těšín – Návsí a zpět. Přehled všech konkrétních vlaků s těmito vozy naleznete zde.

Všechny vozy řady Bdtee286 jsou v domovské stanici Ostrava a jsou nasazovány výhradně na vlaky Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant nad Ostravicí – Frenštát pod Radhoštěm a zpět. Turnusová potřeba je pouze pět vozů, z nichž čtyři jsou nasazovány na vybrané vlaky, vedené lokomotivou řady 754, a jeden vůz je zařazen v záložní soupravě, odstavené na ostravském hlavním nádraží. Konkrétní nasazení těchto vozů naleznete zde.

Vozy řady Bdtee287 jsou udržovány také v domovské stanici Ostrava a krom jednoho vozu jsou v pravidelném provozu pouze v období od 18. dubna do 29. září. Pět vozů jsou nasazováno v uvedeném období na stejnou trasu, jako sesterská řada Bdtee286, jeden vůz je řazen v záložní soupravě a pouze jeden vůz této řady bývá v provozu celoročně, avšak pouze o sobotách, nedělích a svátcích na několika párech spojů z Ostravy do Frenštátu a zpět. Konkrétní nasazení těchto vozů naleznete zde.

Opět nepříliš povedená, ale opět má vlastní fotografie – vůz řady Bdt262 v Kojetíně. Foto autor.

To je teorie, praxe bývá převážně v případě vozů Bdtee zcela odlišná – i díky možnosti záměny obou řad a minimálního množství turnusovaných vozů řady Bdtee286 slouží tyto vozy jako záloha jak za Bdtee287, tak i za klasické vozy řady Bdt280. Vlaky z Ostravy do Beskyd tak bývají řazeny poměrně nahodile, často se v soupravách objevují dva a někdy se mohou objevit i tři vozy řady Bdtee. Náhrady se tyto vozy dočkají nejdříve v roce 2021, nicméně kdy dojde k náhradě vozů řady Bdt262, to je zatím ještě stále ve hvězdách. 🙂

Původně jsem si říkal, že napíšu jen velmi stručný text. Pardon. 🙂 Nepíšu nic nového, vše v textu uvedené jsou snadno dohledatelné věci, které ale (k mému překvapení) nejsou příliš známé a věřím, že takto sepsaný text může řadě fanoušků nejen rozšířit povědomí, ale také někoho z nich i inspirovat k výletu, zaměřeném právě na tyto vozy. Neboť nostalgický vlak samozřejmě má své kouzlo, ale svézt se pomalu historickými vozy na pravidelném vlaku je mnohem zajímavější a zároveň velmi osobitý zážitek. Zdrojem informací mi byl skvělý web pana Butschka, vagonweb či parostroj.net a fotografie mi byly poskytnuty ze snad největší fotodatabáze osobních vozů na světě, vagonweb.cz/fotogalerie, za což velice děkuji.